On the Waves of TSF / Na vlnách TSF

Slavný modernistický manifest Revoluční antologie Devětsil, vydaný v zimě 1922, uvádí dva editory, Jaroslava Seiferta (1901–1986) a Karla Teigeho (1900–1951). Podobně bychom měli jmény těchto dvou autorů, předních představitelů české avantgardy mezi dvěma světovými válkami a zakládajících členů umělecké skupiny Devětsil, uvést i sbírku Na vlnách TSF z roku 1925. Karel Teige vykreslil verše svého přítele Jaroslava Seiferta jako výrazné typografické básně. Údajně „vyčerpal“ téměř všechny pouzdra na písma, která sehnal v Obzinově tiskárně. V každém případě věrně naplňoval zásady poetismu o světě a poezii – být multisenzorický. Seifertovy verše, prodchnuté „všemi krásami světa“, jsou uvedeny šibalsky obrácenou parafrází slavných slov Karla Hynka Máchase (1810–1836): Lehký zármutek na tváři / Hluboký smích v srdci. S lehkostí napodobující bezdrátový přenos nás Seifert a Teige přenášejí do Paříže (Seifert navštívil Město světel s Teigem v roce 1924), na místa, kde rostou ananasy, do Austrálie, Marseille, New Yorku, na vzdálené oceánské břehy a zpět na břehy Vltavy v Praze – to vše jakoby usnadněno Télégraphie sans fil (doslova z francouzštiny: bezdrátová telegrafie). Největší starostí lyricky zachmuřeného vypravěče jsou jistě radostně jednoznačné destinace pro svatební cestu; musíme-li zemřít, zemřeme z lásky... V dalších vydáních (1938) nesl Seifertův mladistvý manifest název Svatební cesta. Pochopitelně, protože změněné okolnosti české poezie sotva dovolily dvakrát vstoupit do stejné řeky; bývalí spolupracovníci se ve svém tvůrčím úsilí rozešli. Teige se stal mnohostranným teoretikem umění a přijal surrealismus. Po rozchodu s komunistickou stranou v roce 1929 se Seifert stal celoživotním sociálním demokratem a věnoval se především novinářské žurnalistice. První vydání Na vlnách TSF se postupně stalo vzácností, až nám pouze retisky umožnily prozkoumat zdroje této vizuální, téměř hédonistické poezie. Jako retisek se sbírka objevuje již popáté, tentokrát ve své nejvěrnější faksimile a ve dvou nezávislých permutacích – v původní české verzi a jako anglicko-česká předěla Zdeňka Trinkewitze v překladu Dany Loewy. Překladatelka českého původu žije ve Spojených státech, kde na začátku své kariéry získala studentskou překladatelskou cenu Americké asociace překladatelů (1992). Následně získala čestné uznání od přední české asociace překladatelů a její překlady raných děl Jaroslava Seiferta vydalo v roce 1997 nakladatelství Hydra Books, divize Northwestern University Press.