Knihkupectví Franze Kafky

Objevte jedinečnou tvůrčí sílu, která stojí za průkopnickými díly Vladimíra Boudníka. Nová monografie vychází v roce 100. výročí narození výjimečného umělce.

Kniha Vladimír Boudník. Zrcadlo vnitřního života představuje tvorbu jednoho z našich nejpozoruhodnějších výtvarníků dvacátého století. 

Boudník představil na sklonku padesátých let a na začátku let šedesátých své vlastní originální grafické techniky. Nazval je aktivní, symetrickou a magnetickou grafikou, a ovlivnil jimi celou následující generaci umělců, jenž na Boudníkův odkaz svým způsobem navázali, nebo se vůči němu vymezili. Přes jeho inovativní postupy, které neměly obdoby u nás ani ve světě, se Boudník stal obětí své doby, která jeho snahy nechápala, ba zesměšňovala. I proto o něm doposud kolují nejrůznější legendy a mylné domněnky, které chystaná publikace uvádí na pravou míru. 

Ačkoli patří Vladimír Boudník k našim nejuznávanějším umělcům, prakticky neexistuje literatura, která by se komplexně zabývala jeho dílem. Na rozdíl od životopisné literatury a soupisu díla, která pocházejí od Boudníkova bývalého spolupracovníka z ČKD Ladislava Merhauta, se historička umění Eva Čapková zaměřuje na Boudníkovu cestu, která jej dovedla k vynálezu nových grafických postupů. Autorka se také podrobně věnuje jeho mírovým provoláním a Manifestům explosionalismu, které jsou jedněmi z prvních samizdatů na našem území po roce 1948.

Součástí publikace je bohatá obrazová příloha, která kromě reprodukcí známějších Boudníkových děl představuje i dosud nepublikované tisky ze soukromých i státních sbírek. Vladimír Boudník. Zrcadlo vnitřního života je kniha, která prezentuje umělcovu tvorbu v zatím nejucelenější podobě, zprostředkovává poznání Boudníka jako umělce světové úrovně, a poukazuje na jeho místo nejen v českých dějinách umění.

Fotoreportáž: Je ještě někde jiný svět 8/2

Všem autorům knihy, aktérům i hostům večera mockrát děkujeme za účast na křtu knihy Je ještě někde jiný svět. Akce proběhla jako první událost v sále Společnosti Fraze Kafky (Široká 14), který opět uvádíme do provozu. Bylo to krásné, a lepší start programů jsme si ani nemohli přát. Promluvili editoři Lucie Kořínková, Pavel Kořínek a Michal Jareš, básně recitovala Anička Duchaňová. Přítomna byla i Eva Sakuma, autorka ilustrací v knize, jejichž originály byly během křtu vystaveny. O hudební doprovod se postaral Kenja Sató, hráč na šamizen. Děkujeme a naviděnou příště!

Je ještě někde jiný svět. České verše o Japanu. Nová antologie českých básníků představuje fascinaci Japonskem v poezii 19. a 20. století

Evropská fascinace vším japonským se na konci 19. a počátku 20. století nepropisovala jen do výtvarného umění či prózy, ale našla si cestu i do prací českých básníků a básnířek. Oslepeni závějemi okvětních lístků sakury zpívali o záblescích slunce na samurajských mečích i tragických osudech zrazovaných gejš, pokoušeli se napodobovat tradiční básnickou formu haiku… anebo si naopak z toho všeho dělali trochu legraci. Antologie Je ještě někde jiný svět, která vychází jako druhý svazek edice Struny šamisenu, soustřeďuje na osmdesát básnických žaponerií, časových skladeb či populárních písní vytvořených před rokem 1945 a je doprovozena kontextovými výklady a cyklem původních ilustrací vynikající české malířky Evy Sakumy.

Struny šamisenu se rozeznívají představami o daleké „zemi vycházejícího slunce“, jak tyto zaznamenávali čeští spisovatelé a spisovatelky, cestovatelky a cestovatelé let minulých. Pro poutavé i patetické, zábavné i zajímavé, naučné i naivní psaní o Japonsku, jaké se v Čechách a na Moravě začalo rozvíjet od konce 19. století, se zažilo dnes už s lehce ironizujícím přídechem skloňované označení „žaponerie“. Naše ediční řada chce tyto leckdy i pozapomenuté, desítky let nevydávané texty nabídnout novému publiku. Předkládá mu je s nově pořízeným ilustračním doprovodem od současných českých výtvarníků a výtvarnic.

Návrat do Mongolska: Sběratelé a sbírky v Náprstkově muzeu

Ponořte se do tajů sbírky uměleckých předmětů z Mongolska! V padesátých a šedesátých letech 20. století se za horizontem mezistátních smluv mezi Československem a Mongolskem skrývala fascinující hospodářská, vědecká, ale i kulturní spolupráce. Vědci, umělci, pracovníci podniků zahraničního obchodu, veterináři, stavaři a geologové se vydávali do odlehlých krajin Mongolska a jejich cesty nebyly pouze pracovním úkolem, ale i ponořením se do místní kultury. Sbírali zde tradiční řemeslné výrobky, buddhistické rituální předměty, malby a fragmenty plastik. Jejich sbírky se posléze začaly objevovat v Náprstkově muzeu.

Autorský tým odborníků různého zaměření z několika institucí se věnuje původu sbírky z Mongolska v Náprstkově muzeu. Autoři se zaměřují na politický a společenský kontext sběratelství českých pracovníků v Mongolsku v období od konce padesátých po počátek sedmdesátých let 20. století a představují sběratelské motivace na pozadí společenských změn, kterými Mongolsko procházelo ve 20. století.

Umění jako prostředek osobní revoluce: první ucelená monografie Evy Švankmajerové s názvem Jsem malířka právě vychází

Chcete-li nahlédnout do tvorby fascinující ženy a umělkyně Evy Švankmajerové (1940–2005), máte jedinečnou možnost. K-A-V-K-A právě vydává první obsáhlou monografii této výjimečné osobnosti - malířky, básnířky a výrazné představitelky nejen československého surrealismu. Kromě malby se věnovala také keramice, vytvářela divadelní kostýmy a ilustrace a výraznou kapitolou tvorby jsou její literární texty a básně. Kniha vznikla v těsné spolupráci s filmařem Janem Švankmajerem, který byl Eviným celoživotním partnerem jak v manželství, tak i v umělecké tvorbě.

První komplexní monografie Evy Švankmajerové Monografie ukazuje Evu Švankmajerovou jako svébytnou malířku s vlastním hlasem, jejíž tvorba se nikomu a ničemu nepodbízí, nic nezkrášluje a nikomu nelichotí. Umění je pro autorku nástrojem, kterým si vyrovnává své účty se světem jako žena tvořící převážně v mužském uměleckém prostředí. 

Vedle reprezentativního výběru výtvarných prací napříč tvorbou obsahuje kniha také autorčiny vlastní komentáře a deníkové záznamy, které doprovázejí vzpomínky Jana Švankmajera, a umožňuje tak lépe porozumět kontextu a hloubce její tvorby. Vybrané aspekty jejího díla představují ve svých studiích autoři, z nichž většina jsou členy Skupiny českých a slovenských surrealistů, do které Eva Švankmajerová sama patřila. Hlavními editory knihy jsou František Dryje, Bertrand Schmitt, Jan Švankmajer a Šimon Wikstrøm Svěrák.

Vstupte do inspirativního světa Evy Švankmajerové a objevte umění jako prostředek osobní revoluce. Tato monografie slibuje nejen umělecký zážitek, ale i pochopení ženské síly a odvahy vydat se novými neprošlapanými cestami uměleckého světa.