Židovská ročenka 2025/26 5786

Židovská ročenka 5786 (2025/2026) se tentokrát skládá z deseti příspěvků. První v pořadí jsou Dvě bajky o stvoření světa Sebastiana Vassalliho. I na tak malé ploše, jakou Dvě bajky představují, se čtenáři mohou přesvědčit, že ne nadarmo je Vassalli označován za jednoho z nejlepších italských spisovatelů.
Následují dopisy, které psal v letech 1918–1923 básník a prozaik Richard Weiner, působící jako dopisovatel Lidových novin v Paříži, architektu, scénografovi a malíři Bedřichu Feuersteinovi. Detailně v nich zaznamenává, jak komplikovaná byla snaha zprostředkovat příteli ve Francii profesní kontakty ve stavebních firmách i u divadla. Korespondence pochází z pozůstalosti Feursteinových příbuzných.

V roce 1982 napsal MUDr. Viktor Kosák především pro své potomky paměti, ve kterých popisuje své dětství, studium a profesní úspěchy, dramaticky přerušené holokaustem. Po válce, kterou jako jeden z mála z rodiny přežil, se snažil obnovit provoz proslulého veleslavínského sanatoria pro nemoci duševní, založeného jeho otcem, MUDr. Leo Kosákem, a MUDr. Oskarem Fischerem. Jeho úsilí skončilo s únorem 1948 a komunistickým znárodňováním. Naše ukázka zachycuje autorova studentská léta. Dalším Italem, zastoupeným v ročence, je Emanuele Artom, historik a překladatel. V roce 1943 se přidal k piemontským partyzánům, během německé ofenzivy byl zajat, a když vyšlo najevo, že je Žid, utýrali ho Němci k smrti. Otištěný text je přeložen z první části jeho knihy Deníky židovského partyzána: leden 1940 – únor 1944.
Francouzskou spisovatelku Anne Berest (1979) proslavil román Pohlednice z roku 2021, který získal velký ohlas i v zahraničí. Autorka na základě záhadné pohlednice, jež se jednoho dne na začátku tisíciletí objeví ve schránce jejích rodičů a na níž jsou pouhá čtyři jména a nic víc, sleduje osudy židovských členů rodiny z matčiny strany.

Mezi skříní a nebem, tak se jmenuje vzpomínkový text autora třinácti básnických sbírek a překladatele z angličtiny Dmitrije Veděňapina, narozeného v Moskvě a žijícího v Paříži. Příběh (ne)obyčejné lidskosti Martina Hemelíka, který se dlouhodobě věnuje osudům lidí, pomáhajícím v době holokaustu Židům, zachycuje činy dvou dobrých lidí, Jaroslava a Anny Chlupových, Spravedlivých mezi národy. Básník, publicista, editor, dramaturg a překladatel i autor mnoha pořadů pro Český rozhlas Vltava Miloš Doležal zapsal do textu Podzim v Nikolsburgu/Mikulově, co mu dal pobyt v tomto krásném jihomoravském městě, které však má i svou tragickou tvář. Dvě povídky izraelského spisovatele Omera Friedlandera pocházejí z jeho knižního anglicky psaného debutu z roku 2022 – sbírky jedenácti krátkých próz Muž, který ve Svaté zemi prodával vzduch. V povídkách se mísí báje s realismem, tragično s mnohdy humornou absurditou a magie se skutečností. A také s válečnými traumaty.
Povídka Kostelník a šámes Davida J. Novotného letošní ročenku uzavírá. Navazuje jazykově i dějově, jak už jsme u tohoto autora zvyklí, na židovská vyprávění v duchu Vojtěcha Rakouse a dalších klasiků tohoto žánru.