Vladislav Merhaut (nar. 1938) patřil k nejvěrnějším přátelům Vladimíra Boudníka (1924–1968), byl jedním z těch, kdo po umělcově tragickém konci organizovali výstavy jeho grafického díla a kdo mu pomáhali získat dnes již světový věhlas. Od šedesátých let se Merhaut také věnoval archivování a katalogizování Boudníkovy tvorby i literatury o něm. Měl rovněž značný podíl na realizaci samizdatových publikací, jež během sedmdesátých let vydával Spolek přátel Vladimíra Boudníka, který vznikl spontáně z lásky k „Mistrovi“ a nikdy nebyl úředně zaregistrován. Své zápisky o Boudníkovi si Merhaut vedl od r. 1960 až do umělcovy smrti – tyto deníkové záznamy jsou velice cenné, ředevším pro svou faktografičnost a nestrojenou, nestylizovanou autentičnost výpovědi. Údaje o umělcově životě a o jeho tvůrčích aktivitách Merhaut zaznamenával až s maniakální detailností a pečlivostí, a tak se o poslední, pro Boudníka tolik tragické dekádě jeho života může čtenář nyní dozvědět velice mnoho.