Zámek

Nové ilustrované vydání Kafkova vrcholného díla s několika desítkami obrazů argentinského malíře a ilustrátora Luise Scafatiho, vybavené rozsáhlým souborem Kafkových kreseb, které jeho pří­tel Max Brod v březnu roku 1939 převezl z Prahy do Palestiny a které zůstaly z větší části až do roku 2019 veřejnosti nepřístupné.
Kafkův enigmatický román, jenž vypráví o zeměměřiči K., který přichází do vesnice pod tajuplným zámkem a marně se snaží získat uznání a navázat kontakt se zámeckými úředníky,
aby mohl vykonávat svou práci, vybízí k bezpočtu interpretací a v nejobecnějším smyslu jej lze číst jako groteskní parabolu o marnosti lidského snažení tváří v tvář neproniknutelnosti světa či ještě obecněji jako metaforu lidského údělu. Jak upozorňuje v doslovu Jiří Stromšík, veškeré užší, „jednostranné“ výklady, ať už sází na interpretační klíč nábožensko-mystický, sociálně-politický, nebo třeba psychologický, mohou být zavádějící a míjejí se s povahou Kafkových textů, jejichž podstatou je víceznačnost a otevřenost smyslu.

Součástí našeho vydání je u nás vůbec poprvé publikovaný soubor Kafkových kreseb. Když Max Brod roku 1939 uprchl z Prahy do Palestiny, vzal s sebou nejen Kaf­kovu literární pozůstalost, ale také více než sto listů s jeho kresbami. Roku 1952 je daroval své sekretářce Esther Hoffeové, jejíž rodina si je ponechala. Téměř všechny kresby tak zůstaly po desetiletí uložené v bankovních trezorech ve Švýcarsku, skryté před zraky veřejnosti, a to až do roku 2016, kdy nejvyšší izraelský soud rozhodl o jejich předání Národní knihovně Izraele. Zde byly kresby v roce 2019 zdigitalizovány a poprvé zpřístupněny veřejnosti. Jsou uloženy v archivu Maxe Broda.
Většina z nich je obsažena i v našem vydání, v příloze čítající sto sedmnáct stran.

Luis Scafati (*1947, Mendoza) je významný argentinský výtvarník, který se proslavil především svými ilustracemi literárních děl a karikaturami, které kriticky reflektují politické a společenské dění. Studoval na Národní univerzitě v Cuyo (Universidad Nacional de Cuyo), obor výtvarné umění se zaměřením na kresbu a sochařství, odkud byl v době vojenského převratu roku 1976 kvůli represím vyloučen. I nadále však uveřejňoval svá díla pod pseudonymem Fati v argentinských i zahraničních periodikách.
Luis Scafati ilustroval vydání klasických děl světové literatury, například prózy Franze Kafky, Edgara Allana Poea, Jacka Londona, George Orwella či Ernesta Sábata. Jeho kresby a obrazy vynikají výrazným, často karikaturním stylem, zálibou ve stylizaci, groteskností a černým humorem.
Luis Scafati vystavuje nejen v Argentině, ale i v zahraničí (v Brazílii, Jižní Koreji, Španělsku, Francii, Itálii, Mexiku či Uruguayi). Jeho práce jsou součástí stálých sbírek významných muzeí, kupříkladu Museo Sívori, Národního muzea múzických umění a Muzea současného umění (Argentina), Domu humoru a satiry (Bulharsko), Sbírky karikatur (Švýcarsko) nebo University of Essex (Velká Británie). V roce 1981 získal Gran Premio de Honor na Salón Nacional de Dibujo, nejvyšší argentinské ocenění pro kreslíře.