RR/138/2025/JARO

V letošním roce Revolver Revue završuje čtyřicet let své nepřetržité existence. I v této souvislosti připomíná Viktor Karlík Poctu Magorovi, která se uskutečnila 27. ledna 1985 na smíchovském nádraží.

„Osud kubánské literatury v českých překladech je přinejmenším rozmarný a nedůsledný. Někteří zásadní autoři v dobách povinného socialistického bratrství neprošli sítem ideologie a později zase neúprosným sítem vyhlídek na komerční úspěch,“ konstatuje Petr Zavadil na úvod svého volného RR seriálu, v němž bude zaplňovat některá bílá místa vymezeného teritoria; po bezmála třiceti letech tak navazuje na rozsáhlý blok o kubánské disidentské próze (RR č. 31/1996, připravila AnežkaCharvátová). Prvním autorem, kterého ve vlastních překladech představuje, je Virgilio Piñera – kromě výboru z jeho básní a korespondence otiskujeme i ukázku z autobiografie: „Osud tomu chtěl, že jsem žil v provinčním městě, což nemusí být nic vážného, ba může to být i pozitivní, pokud člověk ví, že někde existuje opravdová metropole se vším všudy, ale v našem případě to znamenalo takový nedostatek duchovní a kulturní krmě, že jsme nakonec byli úplně vyzáblí.“