Čtvrtý svazek esejů s názvem Nechovejte se tu jako doma, příteli obsahuje dva texty, jejichž společným tématem je zamyšlení romanopisce nad romanopiscem. Jeho vztah k lyričnu („romanopisec se rodí na ruinách svého lyrického světa“). Základní nesouhlas s „pre-interpretací života“ (mytologickou, náboženskou či ideologickou). Vášnivá obhajoba autorského práva, s kterou je spojen v postavě Cervantesově sám vznik umění románu. Morálka podstatného odstraňující z životního díla vše nepodstatné („život je krátký, četba je dlouhá a literatura se sebevraždí zešílevší plodivostí“). Hloupost těch, kdo hledají smysl románu v autorově životopisu (polemika Prousta proti Sainte-Beuvovi). A tak dál. A tak dál.