Jeronýmova vzdělanost byla i mezi církevními otci výjimečná. Kromě řečtiny a latiny ovládal i hebrejštinu a výborně se orientoval v antické literární tradici. Znal dobře díla východních církevních otců a některá přeložil do latiny. K jeho nejvýznamnějším spisům patří výklady k jednotlivým částem bible, především ke knihám proroků, ale také k Žalmům, Matoušovu evangeliu a Pavlovým listům. Je také autorem prvních křesťanských dějin literatury De viris illustribus (O vynikajících mužích), jež jsou zdrojem mnoha cenných biografických údajů. Jako první uvedl do latiny hagiografickou biografii svými legendami o životě tří poustevníků Vita S. Pauli primi eremitae (O sv. Pavlovi, prvním poustevníku), Vita S. Hilarionis (Život sv. Hilariona) a Vita Malchi monachi captivi (Jak mnich Malchus upadl do zajetí).