Josef Portman (1893-1968)

Publikace Josef Portman (1893–1968). Na pomezí bibliománie sumarizuje a prezentuje výsledky tříletého výzkumného projektu. Klade si za cíl rozšířit dosavadní povědomí o práci a sbírce litomyšlského bibliofila Josefa Portmana, ale také přehodnotit některá přetrvávající klišé vztahující se k jeho osobě. Portman je zde prezentován nejen svou vydavatelskou činností, ale také jako vytrvalý sběratel, rozporuplný mecenáš a milovník umění. Zatímco jeho přítel Josef Váchal, autor výmalby dvou místností domu, dnešního Portmonea, je dnes všeobecně znám, svérázný Portman zůstal jako démonický uzurpátor uměleckých děl ve Váchalově stínu. Ve skutečnosti ale Portman svůj život zasvětil literatuře, krásným knihám a výtvarnému umění. Jako bibliofil a amatérský tiskař stál za vznikem mnoha zajímavých knižních titulů, nezřídka vydaných jen v jednom nebo několika málo výtiscích, často doplněných důmyslným výběrem výtvarného doprovodu. Neostýchal se oslovit ke spolupráci takové umělce, jakými byli např. Jan Konůpek, Zdenka Braunerová, Vojtěch Preissig, Milada Marešová, Josef Čapek nebo Karel Svolinský. Z literátů patřili k jeho nejoblíbenějším  Charles Baudelaire, Otokar Březina, Paul Claudel, Jaroslav Durych, Eugène Demolder, Gustav Flaubert, Franz Kafka, Pierre Louÿs a Miloš Marten. Přestože Portman celoživotně působil v Litomyšli, charakter, rozpětí a výsledky jeho činnosti přesáhly hranice jeho rodného regionu a v určitém směru také hranice tehdejšího Československa. Navázal např. kontakty s Georgesem Rouaultem, Georgem Groszem nebo Albertem Schamonim. Stal se také jedním z prvních nakladatelů, kteří u nás vydali ilustrované texty Franze Kafky. Zvláštní pozornost je v knize věnována Portmanově sbírce umění. Publikace přiblíží její historii, proces utváření a cestu z rodné Litomyšle do Prahy. Objasní, proč byla její zásadní část deponována do Karáskovy galerie v Praze a jak se dostala do sbírky Památníku národního písemnictví, kde se stala samostatným fondem.